Jasa je hlubokou částí intimity dvou lidí, kterou je třeba poslat ven. To ona potřeba sdílet tvorbu, zformovala z improvizací a zvukových dialogů strukturované písně a balady. Každá z nich se tvořila v lehkosti hudebního propojení kytaristy Jana Staroby a jeho zpívající ženy Sabiny, která střídá klávesy s elektrickou basou.

Oba dva jsou nadšenci experimentů se zvuky i s krajinou písně. Posluchači je většinou řadí do alternativní hudby. Sami si však hranici těchto škatulek nepřipouští.

Texty nesoucí se nad tóny jsou v rodné češtině a popisují vnitřní osobní příběhy či úvahy. Posluchače nabádají se vcítit , nalézt kus svého obrazu , nebo jen vyslechnout myšlenku a vnímat její emoci.